Ekonomickou krizi řeší jezení žab… 2 (2 Comments)

Prvotně kniha JoyManagement vůbec nebyla stvořena jako záchranná ekonomická publikace nabízející východisko z krizí finančních … Takovou se stala až díky nesmyslným návrhům nejvyšších politiků a nejvlivnějších ekonomů světa. Ti navrhli doslova děsivá materialistická řešení na problém, který nemá naprosto žádnou příčinu materiální. K čemu vedou finanční injekce morálně rozleptanému bankovnictví?

Jen k větší finanční závislosti na dotacích a zároveň slouží jako omluvenka poživačnosti na straně půjčujících si a lichvářství věřitelů na straně druhé… Jakákoliv materiální řešení nadstavby bez ošetření duchovní základny jsou materiálně nefunkční i morálně škodlivá. JoyManagement učí zdravému myšlení. Řešení nadváhy pomocí liposukce, bez diety, pohybu a bez aktivního životního zaměření vytváří jen bezmocného, až do smrti nemocného „pažravého pacienta“… Stejně tak finanční injekce nemocnému finančnímu sektoru bez pár facek lakomým lichvářům i pažravým dlužníkům není lékem, ale jedem!

Kniha JoyManagement léčí ekonomickou krizi stejně, jako krizi zdravotní – změnou člověka, nikoliv jeho životních okolností. Náprava našich průšvihů nenapravuje nás – průšviháře. Šílený architekt postaví šíleně nebezpečné stavby.

Šílený Adolf Hitler postavil šílené koncentráky. Léčba nemocných bank bez léčby finančníků je stejná, jako rekonstrukce plynových komor v Osvětimy, bez likvidace nacismu. Materialistická léčba materialistického problému neexistuje. Likvidace koncentráků bez likvidace nacistického myšlení k ničemu nevede.
Ekonomickou krizi neřeší změna ekonomických systémů, ale změna ekonomických konzumentů. Je to ta změna nejtěžší. A je to změna, která se nechce po systému, ale po lidech – po nás samotných! Změnit systémy a pravidla je jednoduché a populární. Křivá mysl ale obejde každý, seberozumější systém. Kdežto mysl zdravá narovná i systém křivý. Zdravě uvažující člověk se bude mít dobře v každém systému! Sebelepší ekonomické teorie padají na témže problému, na kterém ztroskotal socialismus – na lidském myšlení. Beze změny mysli nebude správně fungovat systém žádný. A stejně je v podstatě jedno, v jakém systému budeme žít. Protože slabocha si zotročí systém každý, kdežto duchovního šlechtice žádný.

Byli jsme 40 let otroky mysl zotročujícího ekonomického i ideového systému socialismu a přeci jsme si nevzali poučení. S otrocky myslícími lidmi se snažíme vybudovat nelítostný kapitalismus… Není to opět stejná hloupost? Pokud nebude svobodná ekonomika podpořena velkoryse uvažujícími mozky – bude stejně zotročující, jako ta minulá. Pokud se spolehneme na vnější změny systémů a neopřeme se o změnu sebe sama – dopadneme špatně. Ba hůř, než v socialismu, protože  nespadneme do mateřské náruče socialistické opičí matky, ale do náruče kapitalistického dětského domova. S prominutím – pro  blbé není dost dobrý žádný systém. Stejně v něm budou jako blbí rozpoznáni a pohrdáni. A stejně tak není žádný systém dobrý pro zlé. Jen v jednom napáchají víc zla, než v druhém. A dobří – ti budou za dobré tu, i onde. Správná otázka tudíž nezní „jak vyřešit ekonomickou krizi“, ale jak vyřešit sebe sama, jak nebýt za blbého a zlého, ale za dobrého a šlechetného. Krize nejsou výsledkem chybných nastavení systémů, ale chybným nastavením myslí.
JoyManagement proto neřeší politiku, ale politiky…, neřeší ekonomii, ale ekonomy. Je jedno, jaká politická strana vyhraje, když v ní nebudou správní lidé k prosazení správných věcí. Jeden dobrý člověk ve „špatné straně“ udělá víc, než deset špatných ve straně „dobré“… Program JoyManagementu se snaží vytvořit „lepšího člověka“ pro jakýkoliv systém, jakoukoliv dobu a situaci. To je na něm to krásné, ale zároveň těžké. Krásné je na tom to, že díky programu JoyManagementu vzniká spousta „dobrých skutků“ a i kdyby to byl dobrý skutek jen jediný – i ten se počítá… Ale to těžké je na myšlenkách JoyManagentu to, že k tomu, aby se jeho dopad viditelně projevil potřebuje překlenou hranici „kritického množství“. JoyManagement je myšlenkové hnutí, které se výrazně projeví až tehdy, kdy se pro jeho myšlenky rozhodne „populární množství lidí“. Tzn. až dosáhne viditelného stupně mediální popularity, tak se z otravného modelu velkorysého života pro lidi „šlechetné“ stane modelem moderním, tudíž modelem pro lidi „normální“. Proto potřebuje podporu médií, silných a krásných osobností všech profesí a především „viditelných“ lidí z politiky a showbyznysu. Až se z „jezení žab“ stane národní sport, staneme se zemí velkých sportovců.

Až se stane z „jezení vitamínů“ národní mediální hit, staneme se nejzdravějším národem světa. A až se stane moderním „jezení zmrzlinek“, staneme se národem sebevědomým a tudíž velkým. A velcí lidé se nebudou plácat v řešení ekonomických „kriziček“, protože vybudují ekonomické impérium. Víte, proč velcí lidé nepotřebují léky? Protože se nelekají budoucnosti…

Ekonomické řešení ekonomické krize neexistuje, protože velkou krizi způsobili malí lidé.

Existuje jen jediné řešení – řešení JoyManagementu – převýchova malých lidí ve velké.

2 Responses to “Ekonomickou krizi řeší jezení žab… 2”

  1. CARLOS Says:

    ████████►BUY CIALIS◀████████…

    ▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲…

  2. CHARLIE Says:

    ████████►BUY CIALIS◀████████…

    ▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲▲…